Pátek třicátýho

 

V době, kdy Slavík pracoval na zvuku T 4, uvažoval scénárista O. Melichar o jakési parodii na sérii odporných bezduchých PÁTKŮ TŘINÁCTÉHO. Taková parodie by neměla být bezduchá, natož pak odporná. Měl by to být stále horor. Ale tento žánr, i když spíše v jeho literární podobě, považoval Melichar za cosi velice náročného.

"Napnout či rozesmát lidi, to si dovedu představit, že bych dokázal. Ale vystrašit je? A ještě k tomu by v tom měl být i humor, vždyť je to Gamera. Ale kolik humoru? Je možné humorem nedat hororu ránu pod pás?" (Tehdy ještě neznal TWIN PEAKS.)

Byla tu však okolnost, která ho přiměla, aby film připravoval - štábu se líbila atmosféra natáčení T 4 a #48 a nechtěl se rozejít.

Krutski: "Napiš něco menšího. Uděláme si v Krkonoších týden pracovních prázdnin. A napiš tam pěkný ženský role."

A tak vznikal PÁTEK TŘICÁTÝHO. Protože horor měl být ke všemu i erotický, Gamera kontaktovala postupně dvanáct adeptek na účinkování v něm.

Melichar: "Psal jsem scénář jako skládanku. Protože mi bylo jasné, že konečný počet herců zjistím až v okamžiku odjezdu do Krkonoš, byl jsem připraven ji složit cestou. Ke slovu mělo přijít konečně i třetí možné využití Karla Šebesty - jako Pátka.

Ani on však nebyl do poslední chvíle jistý. Karel, i když ostříhaný, přijel, ale přítomnost jediné herečky mě zaskočila. (I když to mohlo být ještě horší.) I ta nejúspornější varianta scénáře počítala se dvěma.

Cestou do Krkonoš jsem nic nevymyslel. Až večer na diskotéce, kam mě odnesli."

Dvojice turistů (Ebrová, Melichar) přichází na chatu. Správec (Krutski) není ze svých jediných návštěvníků kupodivu vůbec nadšený, zvláště po tom, co z lesa přitáhnou bezvědomého muže (Šebesta). Dají ho částečně dohromady a podle kalendáře (je právě třicátého) ho pojmenují Pátek.

Osazenstvo chaty jakoby stále cosi pokradmu sledovalo. Postupně jsou tímto zlem všichni napadeni. Podezřelý (divákovi) je Pátek, ale i on posléze podléhá.

Podivný je i vztah mezi turisty. Postupně se vystřídají jako manželé, otec a dcera, syn a matka, milenci, nastávající milenci a sourozenci. Nutno dodat, že divák, aby všechny tyto změny zaregistroval, musí být opět velmi pozorný.

Nakonec turisté odcházejí a správec k dlouhé řadě devětadvaceti hrobů přidává další.

Na jednu z nesčetných žádostí o vysvětlení děje Melichar s pousmáním odpověděl: "Vy chcete objasnění? Vždyť to nevysvětlitelné tajemno přece dělá horor hororem. Ale budiž. Ták... třeba: viděli jste TERMINÁTORA 4? Tam se Šebesta - promiňte, krakové přemnoží a nadějí pro lidstvo je predátor, který by snad mohl kraky eliminovat.

Tak vidíte, daří se mu to. Jen v lesích okolo jediné chaloupky jich dostal už třicet. Bohužel to správec odnáší mozoly na rukou - od rýče."

Jindy již vážněji dodává: "Ten film měl být jen odpočinkem. Trochu se nám to však vymklo z rukou a vznikl velice hodnotný esthetický horor. Dík patří Kocábovi s Pavlíčkem za vynikající hudbu a Katrin za pěkné tělo a odpovědné herectví. Báječně maskérsky vyšel záběr na správcovy rozkousané haksny.

Opravdu hrdý jsem na až hitchcockovskou scénu s pootevřenými dveřmi. Vkládal jsem do ní velké naděje, ale bál jsem se, jestli vyjde. Vyšla! Tak se dělá horor, pánové s brankářskými maskami!" (Narážka na PÁTEK TŘINÁCTÉHO.)