Již několik týdnů před VEČÍRKEM probíhalo natáčení zcela odlišného díla TISÍC A JEDNA: ROZPAROVAČ.
Po tři roky odvracela Šeherezáda sadistovu pozornost seriálem "Pohádky tisíce a jedné noci". Dost si tak pomohla. Ne však jen sobě, ale i stovkám případných následovnic.
A podobný princip použila i hrdinka ROZPAROVAČE. Dosáhla stejného výsledku jako Šeherezáda tak, že vypudila čerta ďáblem. Zatímco Arabka zapůsobila na sultána vypravěčsko-dramatizačním uměním, ona krotí obludný párající úd po vzoru televizních zpráv. Jedna příšerná historka střídá druhou, až padouch zplihne a odevzdaně klesá k zemi.
Ze šesti připravených povídek se jich ve filmu objevuje pět.
Pro problémy s obsazením vypadl věčný příběh o žebříčku hodnot - milenci dovádí na pláži přesvědčujíce se navzájem o nekonečnosti lásky. V okamžiku, kdy se objeví manželka a hrozí prozrazení spojené s možnou ztrátou bohatství, milenec milenku uškrtí, zahrabe a připojuje se ke své choti. Záběr na zánovní Akropoli a odcházející dvojici v tógách měl připomenout nadčasovost tématu.
Kdo se však tentokrát v ROZPAROVAČI skutečně objevil, je Roderick Baxter. Po ČTENÁŘÍCH z MERESJEFA - pouze použitém motivu, po temnotách urny z filmu RODERICK BAXTER SE PROBUDIL a po stále nepřicházejícím kapitánovi v NAUTILU XIII ho můžeme poprvé spatřit jako kapitána zaoceánského parníku bezprostředně ohroženého časovanou náloží* . Ztělesnil ho skvělý mim Stanislav Maxa (motýlkář v NAUTILU). Baxter je tentokrát velice nerozhodný a tak příběh končí explozí.
TAJEMNÍK A ŠÉF (D. Krutski, A. Matoušek, J. Kodešová). Ředitel ústavu pro případný kontakt s jinou civilizací se na nemocničním lůžku dozvídá o marném pokusu pozemšťanů dohovořit se s dvaatřiceti cizími automatickými popelářskými loděmi.
Krutski dokázal, že ve své nové pozici bude pro Gameru velkým přínosem. (Například závěrečný monolog točí devatenáctkrát, než je plně spokojen. Ve filmu je použita čtvrtá verze.)
Také J. Kodešová, pro níž dodržení návštěvního řádu vysoce ční nad malichernostmi kosmologů, je v roli sestry dokonalá.
Natáčení DETEKTIVA bylo zpestřeno útěkem hlavního představitele. J. Suchý (trpaslík v BONDOVI) neunesl tíhu okamžiku a se svou křídlovkou navždy zmizel v temnotě podzimního večera. Nahradil ho nadějný Pavel Voženílek (kterého však později bohužel potkal osud Ingrid Kareagiové).
Soukromý detektiv se vrací na místo, kde objasnil tajemné zmizení hlavy továrníka Průchy. Žehrá na svou glorifikaci a zdůvodňuje, proč mu právě "obyčejná lidskost" pomohla při řešení záhady. (Při spláchnutí na WC se z nádržky vyhrne záplava krve.)
TOM A BOB (T. Palatý, J. Kořenek, V. Černoch, J. a L. Selingerové). Biologický reflex donutí otce zabít své děti. V příběhu lidské zvrácenosti dominuje Tomáš Palatý.
Povídkou ON A ONA připravuje hrdinka ROZPAROVAČE rozparovače na jeho osud. Toto je bezpochyby nejslabší část celého filmu. Jak dějově, tak herecky. Poněkud vulgární dobové kritiky se shodují na tom, že: "...Tuhá prsa Martiny Vojířové jsou první, co divák vidí. Slibný začátek. Avšak, když se záběr rozšíří, zjistíme, že tak tuhá je Martina celá... Herecký výkon Oty Melichara, jak je jeho zvykem (TO BYLA ALE RÁNA) klesá s výkonem partnerky".
Pro úplnost dodejme, že se zde objeví i sestra Martiny P. Sobotová a kameraman Slavík. V rolích vyšetřovatelů rozparovačovy činnosti pak Martin Šusta a vynikající Jaroslav Bakumba Pražák, který se bohužel již k žádné další herecké spolupráci nedal přemluvit.
Tento podzimní film roku 1991 si nekladl vysoké cíle (ohledně diváckého ohlasu) a tak jich snadno dosáhl.
O. Melichar: "ROZPAROVAČ přišel pozdě. Premiéra 6. června 1993 se konala v průběhu příprav na TERMINÁTORA a tím dost utrpěla. Když si vzpomenu, jak jsem hrál utopence na sklonku roku 1991 - mezi ledy mě málem ranila mrtvice - a pak jsme na střižnu čekali do dubna 1993. Stříhali jsme na Kavčích horách a tamní zařízení nám technicky film zcela pokazilo. Při premiéře pak navíc vypadla zvuková stopa se závěrečnými titulky. A jak vidno, smůla pronásleduje ROZPAROVAČE zase. Když tohle píšu, mám bolest i krčního a zádového svalstva a sotva sedím.
Ale samozřejmě mám i dobré vzpomínky. Jednou jsem si koupil zarámovaný písek pomalu se sypající v modré tekutině. Celé dny jsem na to fascinovaně hleděl. Můžete ho vidět v úvodních titulcích. Není úžasný? Stejně na mě působí i hudba z polského filmového zpracování Bulgakovova ,Fausta a Markétky‘ , kterou jsme s pískem zkombinovali."
Na závěr doplňme, že titulní roli ztvárnil Dick Selinger.